Po dvou letech peripetií, zákazů a opatření se nám konečně podařilo absolvovat lyžařský výcvikový kurs. Sice netradičně, ne v horském středisku, ne na týden. Ne pro vybrané žáky sedmých a osmých tříd. Ale v Mrákotíně na sjezdovce. Vím, pro některé to nebyla plnohodnotná náhrada „klasického lyžáku“, ale pro všechny z druhého stupně, kteří projevili zájem a mohli jet (karanténa, izolace, Covid 19), to byla možnost. Možnost pro více jak stovku dětí. Pro deváťáky asi poslední příležitost vynahradit si loni a předloni neuskutečněný LVK.
Začali jsme ve středu 26. ledna a skončili ve čtvrtek 3. února. Každý den pro nás, přesně na osmou, přijel pan Hefer, obětavě naskládal někdy i šedesát párů lyží či snowboardů do autobusu a vyráželi jsme. Hned ráno proběhlo rozdělení do tří, někdy čtyř družstev, podle toho, kolik žáků zrovna ten den odjelo. A že to někdy s tím odjezdem byla „karanténní“ improvizace na poslední chvíli, ví nejlépe naši svěřenci a jejich rodiče. Kolem půl jedné jsme byli, vždy usměvavým panem řidičem, odvezeni zpět ke škole. Myslím, že jsme si to všichni moc užili. A co mne osobně těší nejvíce je fakt, že nebylo jediného „svěřence začátečníka“, který by nezvládl po absolvování kurzu sjet svah, či vyjet na vleku.
A závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat kolegyním Evě Krejčí a Martině Šimkové stejně tak kolegovi Davidu Hajnovi za perfektně odvedenou práci na svahu. Díky.
Mgr. Martin Remeš, zástupce ředitele školy