Ráno jsme naskládali zavazadla do dodávky a vydali se na tříhodinovou cestu směr Řásná, během které
jsme asi 3x sešli z trasy. Exkurze na Řásné byla velice fajn. Moc mě bavilo, že jsme se bavili a vzdělávali zároveň.
Probíhaly hodiny českého jazyka, angličtiny, matematiky i chemie. Jedna hodina matematiky byla dokonce i za deště
venku, kdy jsme v týmech počítali příklady, které byly zavěšené na stromech směrem k Plodovému rybníku. Kdyby nepršelo,
mohlo to být lepší, ale i ten déšť tomu dal takové kouzlo. Jednou jsme se vydali i kolem Velkopařezitého rybníku na
šipkovanou, kdy jsme plnili různé úkoly a odpovídali na zapeklité otázky. Jeden večer jsme si užili diskotéku. Večer vždy
o půl desáté jsme kvůli souhlasům rodičů odevzdávali paní učitelce vypnuté mobilní telefony, ale odvažuji se za všechny říci,
že nejlepší by bylo, kdyby to tak nebylo. Celý pobyt se překvapivě obešel bez úrazů a pro nikoho si nemuseli přijet ani rodiče.
Já osobně bych si to klidně zase zopakovala.
Ronja Zilvarová
Zadaný úkol v hodně ČJ: Napiš báseň…..autor Ronja Zilvarová
Všude prší, jenom deštík,
v lese houká puštík.
V Řásné zeleň a stromy,
v dálce hlučí hromy.
U Pařezáku jsou žáby
a doma nadávají báby.
Ryby mlčí jako hroby
a do klidu zbývají jen dvě doby.
Bouřka už je za rohem
a na nebi andělé se smějí s Bohem.
Učíme se i přes hluk
a venku datel ničí buk.
Neustále všichni kecáme
a ráno to pak nedáme.
Mobily nám sebrali na noc,
i tak jsme byli vzhůru moc.
V dešti jsme počítali,
pak jsme do chaty chvátali,
mokré oblečení jsme dali sušit
a ostatní se rozhodli hlasitě rušit.
K obědu polévka a hlavní jídlo,
naštěstí to nechutnalo jako mýdlo.
Po jídle byl polední odpočinek,
ale v tom hluku by nebyl slyšet ani rozbitý hrnek.
Učitelka nás táhla na šipkovanou,
ale všichni stejně blbý jsou.
Když jsme se vrátili zpět,
měli jsme na převlečení jen minut pět.
Teď tu sedíme jak tupci
a všichni jsou hluční jak kupci.
Nikdo neumí napsat básničku,
i já si tu lámu hlavičku.